Nastavení
V kapce ticha, kde smutek spí, skrývá se srdíčko — drobné, perleťové. Nezáří hlasitě, nevolá jménem, jen tiše dýchá světlem v tmavém snění.
Když den se zlomí v šedý stín, ono se rozzáří, jak kapka z nebe. Ne sluncem, ne bleskem — jen teplem, co hladí duši, když ztrácí sebe.
Je maličké, a přesto silné, v každém z nás má místo jisté.
Rozsvítí kouty, kde pláč se skrývá, a šeptá: „Každá tma jednou ustoupí světlu.“
materiál: smalt a chirurgická ocel
Buďte první, kdo napíše příspěvek k této položce.
