Vážka letí — třpytivý sen,
zrozená z ticha a z hlubin vody.
Křídla její šeptají: „Už je čas,“
opustit stín, co svíral nás.
Z kaluže smutku vzlétla výš,
v duhovém tanci se lehce blýskla.
Každý její pohyb je dar,
svoboda, síla, nový tvar.
Nese v sobě klid i smích,
nádech štěstí v perleti křídel.
Je znamením, že bolest spí
a život znovu v srdci zní.
Letí dál — jak přání v tichu,
jak naděje v ranním slunci.
Vážka, co v nás probouzí
harmonii, která nezmizí.
